DB2 for Linux, UNIX, and Windows, verze 9.7
Po instalaci produktu DB2 Server > Úlohy po instalaci > Prostředí dělené databáze >

Povolení komunikace mezi servery databázových oblastí (Linux® a UNIX®)

Toto téma popisuje postup při povolení komunikace mezi servery databázových oblastí, které se účastní systému dělené databáze. Komunikace mezi servery databázových oblastí je spravována Správcem FCM (Fast Communications Manager). Chcete-li povolit správce FCM, musíte vyhradit port nebo rozsah portů v souboru /etc/services v každém počítači v systému dělené databáze.

Musíte mít jméno uživatele s oprávněním root.

Tuto úlohu je nutné provést ve všech počítačích, které se podílejí na dané instanci.

Počet portů, které je třeba vyhradit pro správce FCM, odpovídá maximálnímu počtu databázových oblastí, které existují nebo potenciálně mohou existovat v kterémkoli počítači jako v hostiteli.

V následujícím příkladu soubor db2nodes.cfg obsahuje tyto položky:

0 server1 0  
1 server1 1  
2 server2 0  
3 server2 1  
4 server2 2  
5 server3 0  
6 server3 1  
7 server3 2  
8 server3 3  

Předpokládejme, že porty správce FCM jsou očíslovány od počáteční hodnoty 60000. V této situaci:

Ve všech počítačích musí být vyhrazeny porty 60000, 60001, 60002 a 60003, protože se jedná o maximální rozsah portů vyžadovaný některým počítačem v dané instanci.

Pokud používáte některé řešení s vysokou dostupností, jako je například High Availability Cluster Multi-Processing (HACMP) nebo Tivoli System Automation, s cílem zajistit zotavení při selhání pro databázové oblasti mezi počítači, je nutné počítat s možnými dalšími požadavky na porty. Pokud je určitý počítač například běžně hostitelem čtyř databázových oblastí, avšak potenciálně v něm může být zajišťováno zotavení dvou databázových oblastí z jiného počítače, je nutné pro tento počítač naplánovat šest portů.

Pokud vytvoříte instanci, bude požadovaný rozsah portů vyhrazen v primárním počítači. Primární počítač je také označován jako počítač vlastnící instanci. Pokud však rozsah portů, který byl původně přidán do souboru /etc/services, nedostačuje daným požadavkům, bude nutné rozšířit rozsah vyhrazených portů ručním přidáním dalších položek.

Chcete-li povolit komunikaci mezi servery v prostředí dělené databáze s použitím souboru /etc/services, postupujte následovně:

  1. Přihlaste se k primárnímu počítači (počítač vlastnící instanci) pomocí uživatelského účtu s oprávněním root.
  2. Vytvořte instanci.
  3. Prohlédněte si výchozí vyhrazený rozsah portů v souboru /etc/services. Navíc k základní konfiguraci by se měly následujícím způsobem zobrazit porty FCM:
       db2c_db2inst1         50000/tcp
       #Přidané informace o portech FCM 
       DB2_db2inst1         60000/tcp
       DB2_db2inst1_1       60001/tcp
       DB2_db2inst1_2       60002/tcp
       DB2_db2inst1_END     60003/tcp
    Ve výchozím nastavení bude první port (50000) vyhrazen pro požadavky připojení a první čtyři dostupné porty nad hodnotou 60000 budou vyhrazeny pro komunikaci správce FCM. Jeden port je pro server databázové oblasti vlastnící instanci a tři porty pro logické servery databázových oblastí, které můžete přidat do počítače po dokončení instalace.

    Rozsah portů musí zahrnovat počáteční položku a položku END. Položky mezi tím jsou nepovinné. Explicitní vložení přechodných hodnot může být užitečné pro zabránění dalším aplikacím v používání těchto portů, tyto položky však nejsou ověřovány správcem databáze.

    Položky portů DB2 mají následující formát:

       DB2_název_instance_přípona
    číslo_portu/tcp  # poznámka

    kde:

  4. Zkontrolujte, zda je vyhrazen dostatečný počet portů pro komunikaci FCM. Pokud rozsah vyhrazených portů nedostačuje, přidejte do souboru nové položky.
  5. Přihlaste se postupně ke každému z počítačů zúčastněných v instanci jako uživatel root a přidejte do souboru /etc/services stejné položky.
[ Začátek stránky | Předchozí stránka | Další stránka | Obsah ]